tErmit's blog vo nEčem, co obyčejný smrtelník nemůže pochopit.. plastový modely!

Články o ČSR

Prohlídka údajných pachatelů krádeže

15. září 2005 v 22:08 | tErmit.
Dne 30. června 1937 v 11 hodin odešel šstrážm. Josef Knoll jako velitel hlídky, vyzbrojen služební pistolí a šavlí, se strážmistrem Rudolfem Doležalem, vyzbrojeným služební puškou se vztyčeným bodákem a šavlí do služby pátrací. Hlídka měla za úkol pátrati po pachateli krádeže poživatin vloupáním do sklepa Jana Koňaříka v Hovězí. Jako pachatelé vloupání byli poškozeným nepřímo označeni jeho synovci bratři Josef a Jan Hrňovi.

„KLID“ Polské hranice s ČSR

5. září 2005 v 23:59 | tErmit.
Severní hranice Podkarpatské Rusi s Polskem, vedoucí horskými úseky Karpat pokrytými hustými pralesy, byla dlouho považována za oddychový úsek. Klid skončil 23. října 1938. Takto na svou tehdejší službu na polské hranici vzpomíná četař 2. předzvědného oddílu Břetislav Plachetský: "Do začouzené jizby strčil hlavu dozorčí. Poplach! Skřípavý hlas motorů se rozlehl po návsi...

Boje Čs. Armády s Německými vojsky, Frýdek-Místek 1939

5. září 2005 v 23:55 | tErmit.
K jedinému bojovému střetnutí při okupaci českých zemí v březnu 1939 došlo večer 14. března večer u tzv. Czajankových kasáren v Místku. Německým okupantům se postavila na odpor část III. praporu 8. pěšího pluku "Slezského", který byl v kasárnách ubytován. Konkrétně šlo o 12. rotu (kulometnou) a aspiranty a délesloužící jazykového kurzu, k nimž se připojili jednotlivci z dalších rot (většinu těchto rot totiž tvořili nováčci, kteří 1. března nastoupili vojenskou službu). Obranu řídil velitel 12. roty kapitán Karel Pavlík, jeho zástupcem byl vedoucí jazykového kurzu poručík Karel Martínek. Obránci měli k dispozici jen pušky a několik lehkých kulometů, navíc se jim nedostávalo střelivo. Útočníci nasadili kromě pěchotních zbraní také protitankový kanon a obrněný automobil, přesto byl jejich pokus o obsazení kasáren odražen. Boj probíhal přibližně od 18.15 do 18.45 hodin, kdy byl na rozkaz velitele pluku plukovníka Eliáše zastaven. Němci poté kasárna obsadili a důkladně prohledali. Výsledkem střetnutí byli dva lehce ranění českoslovenští vojáci, německá armáda měla raněné i mrtvé. Přesný počet padlých německých vojáků není znám, uváděná čísla se pohybují od 6 do 18.

Z deníku generála Lva Prchaly

5. září 2005 v 22:28 | tErmit.
Dne 21. září 1938 jsem přijel z Brna do Prahy. Do Prahy jsem přibyl krátce předtím z Košic, jsa telegraficky povolán hlavním štábem čs. armády, abych tam převzal velení nastupující IV. armády. Odejel jsem z Brna spolu s tamním zemským velitelem gen. Vojtěchem Lužou a to na žádost důstojnického sboru brněnské posádky. Chtěl jsem beztak zajet do Prahy již z Košic, poněvadž se mi politická situace zdála velmi povážlivou.

Porady o mnichovském diktátu na Hradě pražském 30. září 1938

5. září 2005 v 22:20 | tErmit.
Ráno v den, kdy vyslanec Dr. Mastný z Mnichova přinesl podmínky mnichovského diktátu čtyř velmocí (30. 9. 1938), byli jsme s hlavním velitelem arm. gen. Krejčím povoláni z hlavního stanu v prostoru Vyškova do Prahy k důležitým poradám. Vykonali jsme cestu vojenským letadlem a přibyli jsme na pražský hrad asi kolem desáté hodiny.

Dobrovolníci v čs. armádě za mobilizace v září 1938 (2. část)

5. září 2005 v 22:15 | tErmit.
Přesný rámec dal organizaci cizích dobrovolníků výnos Ministerstva národní obrany o dobrovolném vstupu cizích státních příslušníků do čs. branné moci z 28. září. V něm bylo uvedeno, jaké právní procedury je třeba při vstupu vykonat. Přijímání dobrovolníků mělo probíhat podle § 74 branného zákona, ale s určitými odchylkami danými výjimečností situace. Tak např. svolení prezidenta republiky by obstaralo ministerstvo obrany až dodatečně, nevyžadoval se souhlas některého vojskového tělesa a ani souhlas vlády příslušné cizí země. Postupovat se mělo liberálně. Vlastní odvod měla provést doplňovací okresní velitelství, u nichž se dotyční přihlásí. Po odvodu se dobrovolníci z oblasti I. až III. sboru (Čechy a jižní Morava) budou odesílat do výcvikového tábora Humenné, z oblasti IV. až VII. sboru (severní Morava, Slovensko a Podkarpatská Rus) do výcvikového tábora Rachov. Za případné vyrovnání počtů odpovídalo velitelství VI. sborové oblasti.

Dobrovolníci v čs. armádě za mobilizace v září 1938 (1. část)

5. září 2005 v 22:13 | tErmit.
Pavel Šrámek
Otištěno: Vojenské rozhledy, 1998, č. 2, s. 158 - 161
Když na konci září 1938 stála československá armáda před reálnou hrozbou okamžitého vypuknutí války, mohla počítat kromě vlastních vojáků a záložníků s dobrovolníky, a to jak domácími tak zahraničními. Bez ohledu na motivy jejich dobrovolného vstupu do armády představovali nemalé množství odhodlaných lidí, kteří jí při správném využití mohli prospět. K boji však nakonec nedošlo a celá problematika upadla postupně v zapomenutí. Cílem tohoto příspěvku je proto vzpomenout na všechny, kteří chtěli dobrovolně bránit ohroženou zemi, a poděkovat jim za to alespoň touto cestou.
 
 

Reklama